Turistické cíle trasy Alexandrova rozhledna
jeskyně Výpustek
Kostel Panny Marie
Délka trasy 8.5km
Turistické známky Kostel Panny Marie
Jinde na webu Rozhlednyunas.cz - Alexandrova rozhledna
Jeskyně Výpustek - neoficiální
Správa jeskyní Moravského krasu - jeskyně Výpustek
Průvodce po Moravském krasu - jeskyně Výpustek
Atraktivita 70%
Mapa Shocart - Mapa č.52 Okolí Brna-východ, Moravský kras
KČT - Mapa č.86 Moravský kras
Na začátek zimy je optimální kratší trasa. A právě trasa z Adamova do Křtin slibuje dvě zajímavosti v relativně krátkém úseku. Trasu začínáme v Adamově, na vlakové zastávce "Adamov zastávka" odkud se vydáme po zelené značce směrem na Babice nad Svitavou. Z Adamovské kotliny tedy stoupáme vzhůru, cesta bohužel vede přes sídliště, ale s tím jen těžko něco uděláme. Netrvá to dlouho a už jsme v lese. Po půl kilometru lesem se dostáváme k prvnímu rozcestníku, k rozcestníku "U sedmi dubů". Z jara a přes léto je to velice pěkné místo, teď v zimě to tu své kouzlo ztrácí. Naopak je ale hezčí okolní les. Čím výš se dostáváme, tím sněhu v lese přibývá. Kontrasty podzimních barev a čerstvě napadaného sněhu se snad zalíbí každému. K Alexandrově rozhledně je to od Sedmi dubů asi 1km. Bohužel v současné době je rozhledna vzhledem k havarijnímu stavu uzavřena. Můžeme jen doufat že zastupitelstvo města Adamov bude v tomto ohledu konat více než dosavadní uzavření rozhledny. Historii má toto místo bohatou. První dřevěná rozhledna tu stála okolo roku 1860, v roce 1887 zde byla otevřena kamenná rozhledna a dostala název Alexandrova. Ta byla během druhé světové války dosti poškozená, v průběhu sedmdesátých let byla opravena, a sloužila jako vysílač. Na ochoz se dalo vylézt po žebříku (uvnitř rozhledny je vysílací technika). Žebřík je dnes odřezán.
Od rozhledny se po zelené značce dostáváme do Babic nad Svitavou, kde přejdeme na značku červenou a půjdeme k nově otevřené jeskyni Moravského krasu, k jeskyni Výpustek. K jeskyni momentálně nevede žádná turistická trasa. U rozcestníku Drátenické jeskyně se vydáme po silnici doleva. Jak už jsem psal, jeskyně se stala pátou otevřenou jeskyní Moravského krasu. Dostala se tak do společnosti Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošuvské jeskyně, jeskyně Balcarky a Kateřinské jeskyně. Narozdíl od těchto jeskyní nenabízí téměř žádnou krápníkovou výzdobu. V daleké minulosti zde žili lovci medvědů (asi kolem roku 15000 př.n.l.). První písemné zmínky o jeskyni pochází ze 17tého století. V této době z jeskyně lidé odvezli část krápníkové výzdoby do umělé jeskyně v Lednici. Ve dvacátém století na tom byla jeskyně ještě hůř. Za doby první republiky se zde těžila fosfátová hlína, jeskyně byla uměle zvýšena a rozšířena. Roku 1936 zde ministerstvo obrany vybudovalo podzemní muniční sklad. To se nepodařilo, jelikož se uvolňovala daší hlína. V roce 1944 si zde němci zřídili továrnu na letecké motory. Vybudovali zde umělé stropy, zazdili veškeré možné východy ven. Po skončení války němci celou jeskyni odstřelili a vypálili. V 60tých letech objekt převzala československá armáda, která zde vybudovala podzemní atomový kryt. V současné době patří jeskyně Správě jeskyní Moravského krasu a je od konce října zpřístupněna. Prohlídka trvá asi hodinu. Asi 200m trasy vede přes kdysi tajný vojenský bunkr.
Do Křtin je to asi kilometr po silnici. V Křtinách ještě doporučuji shlédnout Kostel Panny Marie. Monumentální stavba vrcholně barokní architektury je význámným poutním místem.