Česká Kanada - Slavonice, Landštějn
Je léto, mimojíné i čas na podniknutí vícedenních výletů. Česká Kanada ještě není tak dobře známá jako jíné lokality u nás, nicméně reference o tamní krásné přírodě se přeslechnout nedají. Kromě krásné přírody trasa vede i nejzajímavějšími místy České Kanady - Slavonicemi, okolo československého předválečného opevnění a přes Landštejn do Nové Bystřice odkud do Jindřichova Hradce jezdí další specialita České Kanady - úzkokolejka.
Turistické cíle trasy Slavonice
Pevnostní areál Slavonice
Pfaffenschlag
Landštejn
Nová Bystřice
Délka trasy 32km (12km + 20km)
Turistické známky Slavonice
Slavonice - Pevnostní areál
Landštejn
Nová Bystřice
Nová Bystřice - Úzkokolejka
Jinde na webu Česká Kanada
Česká Kanada - informace pro turisty
Turistické informační centrum Slavonice
Pfaffenschlag - rodinnevylety.cz
Hrad Landštejn - oficiální web 1
Hrad Landštejn - oficiální web 2
Atraktivita 80%
Mapa Shocart - Mapa č.45 Jindřichohradecko, Česká Kanada
KČT - Mapa č.78 Česká Kanada a Slavonicko
Trasa
Od Brna je Česká Kanada asi 120km vzdálená, přesto se sem pomocí hromadných prostředků nedostanete dříve jak za tři a půl hodiny (většinou spíše více jak za čtyři). To je docela škoda, hodně to znesnadňuje jednodenní výlety. Pokud ale zvolíte brzký ranní spoj, můžete se do České Kanady, přesněji do Slavonic dostat po desáté hodině ranní. Hodně času do večera na prohlídku alespoň nějaké dále popisované zajímavosti.
Česká Kanada leží na jihu republiky na hranici Čech a Moravy a při hranici s Rakouskem. Ohraničují ji města Nová Bystřice a Slavonice. Právě ve Slavonicích tato cesta začíná. Slavonice jsou velmi zajímavým, historickým městem. Dominantou Slavonic je Městská věž, která se nachází mezi náměstím Míru a Horním náměstím. Na těchto náměstích je spousta historických domů v gotickém, renesančním a barokním slohu. Popis všech z nich naleznete na stránkách turistického informačního centra Slavonic.
Zpátky ke věži. Jedná se o přibližně 57m vysokou věž (přičemž výška k ochozu je asi 33m), která zde stojí již od 16.století. Cesta nahoru je po poměrně úzkém točitém schodišti, to má celkem 144 schodů. Po tomto schodišti dojdete do zvonice odkud vedou dřevěné schody na ochoz. Věž nabízí výhled na obě náměstí, na Slavonice a samozřejmě i na daleké okolí.
Výlet jsem ale nenaplánoval pečlivě a tak mi unikla jedna velká zajímavost. Podle všeho mají Slavonice také přístupnou část podzemních chodeb. Chodby jsou prý úzké a nízké, prohlídka je s průvodcem. No tak snad příště.
Dál už jdeme po červené značce směr Pfaffenschlag a Landštejn. Po asi dvou kilometrech se nalézá Pevnostní areál Slavonice. Tento areál slouží jako ukázka obranné pevnostní linie Československé republiky budované v letech 1935-1938. Je tvořen jedenácti objekty zrekonstruovaných do původní podoby. Podrobný popis všech objektů naleznete opět na stránkách turistického informačního centra Slavonice. Jeden z bunkrů je veřejnosti přístupný, včetně odborného výkladu. Jednou za čas se zde konají "Velké prohlídkové akce", kdy je možno shlédnout všechny bunkry s průvodcem v patřičných dobových uniformách. Každou první sobotu v srpnu je zde pravidelně pořádána bojová ukázka "Přepadení řopíků 1938". Proto pokud vás toto téma blíže zajímá, nepropásněte letos 2.srpen. Něco víc o této akci z roku 2006 najdete na jízdách, vandrech a výpravách party Třebíčáků
Lesem pokrytým borůvčím pokračujeme dál. Okolo Dědkova rybníku k rozcestí U Pfaffenschlagu kde odbočíme na zelenou značku. Pfaffenschlag je zaniklá středověká osada. Osada zanikla pravděpodobně někdy v průběhu 12.století. Vesnice se skládala z více jak 10-ti domů uspořádaných ve dvou řadách. Každá stála na jednom břehu potoka, ten tak vlastně protékal návsí. Domy byly kamenné, navazovaly na ně hospodářské objekty. U některých domů byly zjištěny podzemní sklepní prostory (až 30m dlouhé). Dnes jsou zde k vidění základy kamenných domů. Pokud vás zajímá tato lokalita, měli byste navštívit i Slavonické muzeum kde se dozvíte více. Pokračujeme dál po zelené značce, U Velkého rákosního rybníku se vydáme po naučné stezce. Okolo Graselovi sluje (místa kde se prý ukrýval lupič J.G.Grasel) dojdeme až k vesničce Stoječín. U ní je Panský rybník, k přespání velmi pěkné místo.
Pár slov o místní přírodě. Jedná se o lesnatou vrchovinu, ráz krajiny mi hodně připomíná například vysočinu. Zdejší kraj zpestřuje velké množství rybníků. Sem tam jsou v lese k vidění i zajímavé skalní útvary. Typickým se u mě pro Českou Kanadu stávájí velké porosty borůvčí. Zdejší lesy nabízí i velké množství hub, rostlin a také živočichů (především těch vodních).
Druhý den se vydáváme po modré značce k Landštejnu. Landštejn je mohutná zřícenina hradu, který byl opuštěn už asi před 200 lety. Historie tohoto hradu je velmi dlouhá, velmi dobře zpracovaná je na oficiálních stránkách hradu. Pro vstup je nutné zaplatit vstupné, po hradu se můžete pohybovat volně. Přes sezónu je zde spousta soutěží pro děti, přehlídka dravců, možnost střílení z luku i občerstvení. Hradní věž dnes slouží jako vyhlídka, no a protože se Landštejn nachází uprostřed České Kanady, je výhled na okolí opravdu krásný.
I návštěva Nové Bystřice by měla stát za to, pokud vám zbyde dost času. Bohužel ne vždy jde vše podle předpokladů, proto tuto část výletu doplním někdy jindy. Každopádně pokud budete volit cestu zpět do Brna z Nové Bystřice, využijte služeb úzkokolejky která vás zaveze do Jindřichova hradce odkud už jezdí rychlíky do Brna.