CHKO Pálava
Putování krajinou uprostřed jižní Moravy, krajinou, která patří k nejdéle osídleným oblastem České Republiky. I přes velký vliv lidského osídlení a obdělávání okolní krajiny je na tomto území zachováno velmi cenné přírodní bohatství.
Turistické cíle trasy Archeologická expozice Dolní Věstonice
Dívčí hrady
Sirotčí hrádek
jeskyně J.Turold
Délka trasy 18.5km
Turistické známky Dolní Věstonice
Dívčí Hrady
Sirotčí Hrádek
Jeskyně na Turoldu
Jinde na webu CHKO Pálava oficiální
CHKO Pálava - neoficiální
Hrady.cz - Dívčí hrady
Hrady.cz - Sirotčí hrádek
Atraktivita 80%
Mapa Shocart - Mapa č.64 Břeclavsko, Pálava
KČT - Mapa č.88 Pavlovské vrchy
Úvodem o CHKO Pálava
Pálava leží v centru Jižní Moravy, v místech která patří mezi nejdéle osídlená místa České Republiky. V okolí dnešních Dolních Věstonic byla tábořiště pravěkých lovců mamutů, po nichž se zachovalo nejen množství kostí z mamutů, ale i světově známá soška Věstonické venuše. Na Pohansku se prozměnu nalézalo významné středisko Velké Moravy a v období středověku byl jedním z nejvýznamějších měst Jižní Moravy Mikulov.
I přes to se zde zachovaly cenné přírodní památky, vyskytuje se zde mnoho chráněných rostlinných a živočišných druhů. Pavlovské kopce jsou tvořeny především tvrdým jurským vápencem, to toto území zkrášluje. Na jaře zde roste mnoho druhů rostlin, mezi nejvýznamšjší patří Koniklece, nebo dokonce Kosatce nízké. Dalšími rostlinnými druhy jsou např.: Písečnice velkokvětá (kterou jinde v ČR nenajdete), Ovsíř stepní (přežívající zde od posledni doby ledové) či Šalvěj etiopská (taktéž nikde jinde v ČR neroste). Do vzácné fauny lze zařadit množství hmyzu (Roháč velký, Tesařík obrovský, Otakárek ovocný, Otakárek Fenyklový), ale také množství netopýrů či ptactva (strakapoud jižní, pěnice vlašská, strnad luční, přes zimu Orel mořský).
Bohužel celá zdejší krajina nebyla uchráněna. V okolí Mikulova byl těžen vápenec (Turold, Svatý kopeček). Ještě větším zásahem bylo vybudování tří přehradních nádrží, Nových Mlýnů. Výstavba proběhla i přes protesty odborné veřejnosti, zaniklo tak mnoho rostlinných a živočišných druhů a především velice cenné nivní lesy.
TrasaNaše trasa začíná v Popicích. K CHKO je to odtud asi 4km, nicméně spoj sem z Brna je nejsnažší. Vrcholky Pavlovských vrchů vidíme hned od začátku, cesta tak mezi rozsáhlými vinicemi ubíhá. Projdeme Strachotínem na cestu přes vodní nádrž Nové Mlýny. Obrovská vodní plocha, kvůli které musela padnout i jedna vesnice (kterou dodnes připomíná kostel uprostřed vody). Celou cestu lemují cedule z naučných stezek, spoustu zajímavých věcí se tak dozvíte přímo z nich. Na ostrůvcích uprostřed nádrže žijí mnohé chráněné živočišné druhy.
Nyní jsme v Dolních Věstonicích. Vesnice, která je proslavena především Věstonickou venuší. I proto je v této vesnici muzeum, které je však otevřeno pouze přes sezónu (duben-říjen), prohlídka by neměla být na dlouho. Hlavním popisným cílem tohoto odstavce jsou však Dívčí hrady. Jedná se o zříceninu hradu postaveného v 13. století. V polovině 17. století jej však vypálilo švédské vojsko, od té doby je uváděn jako zřícenina. Okolo tohoto hradu panuje mnoho pověstí, jedna z nich se týká jeho názvu. Dívčí hrady jsou to proto, protože před hradem stojí tři skalní útesy. To jsou zkamenělé dívky. V tom jaké jsou to dívky a proč zkameněly se pověsti dost liší, přesto se za tichých nocí od těchto kamenů ozývá nářek. Dívčí hrad je jakási dominanta Pálavy, obrys hradu na kopci je vidět už z daleka. Stejně tak výhled z hradu stojí za to. Pokud se povede počasí, měl bych dodat.
Další cesta vede přes Děvín a jeho užasné přírodní scenérie. Tato místa stojí za to navštívit v kterémkoliv ročním období. Místní step je podle značení velmi bohatá na rostlinné druhy. Taky se nám zde otevírají krásné výhledy do krajiny. Skalní útesy jakoby naznačovaly že ani nejsme na území naší republiky.
Po tomto úseku sejdeme dolů do vesnice Klentnice. Poměrně pěkná vesnička, hlavně upravená. Dlouho se v ní nezdržíme a hned stoupáme do dalšího kopce. Čeká nás další zřícenina. Sirotčí hrádek pochází ze 13. století. Hrad odolával mnoha nájezdům a nikdy nebyl dobyt. Přesto se o něm na konci 16. století píše jako o hradu pustém. I tak má vcelku bohatou historii na kterou se můžete podívat zde.
Do Mikulova už to není moc daleko. Sejdeme z kopce a po silnici dojdeme k poslední zajímavosti. Jeskyni J.Turolda. Okolo jeskyně se motá krátká naučná stezka s osmi zastávkami. V centru naučné stezky je Geopark, s popisy různých druhů kamenů, a i názornými ukázkami. Jeskyně je bohužel trochu poškozená těžbou vápence, nicméně i tak se v ní nalézají různé krápníkové výzdoby. Podrobnější informace naleznete zde.
