Obřanský hrad a Hádecká planinka
Další výlet, který je z Brna dosažitelný městskou hromadnou dopravou, navíc právě sem se na jaře vyplatí zajít dvojnásob.
Turistické cíle trasy Obřanský hrad, Šumbera, Hády
Délka trasy 7km
Turistické známky -
Jinde na webu Botany.cz - informace o Hádecké planince
Hrady.cz - Obřanský hrad
Atraktivita 70%
Mapa Shocart - Mapa č.56 Okolí Brna
KČT - Mapa č.85 Svratecko
Trasa
Trasa z konečné tramvaje č.4 k autobusové zastávce Velká klajdovka v Líšni je vcelku atraktivní a hlavně snadno dostupná. Cesta se dá jít mnoha způsoby, ta kterou zde popíši se mi zdá nejhezčí.
Hned z Obřan mě čeká trasa přímo po břehu řeky Svitavy. Měl bych jít po pravém břehu, nicméně na tom levém jsou zahrádky domů a na jedné ze zahrad je malá železnice, která je místní atrakcí. Pokud budete mít štěstí pak ji uvidíte i spuštěnou, já dnes to štěstí neměl. Právě ve zdejších zahrádkách vidím sněženky, sasanky a dokonce první petrklíč. Začínám mít pocit, že v lese uvidím i nějaké ty jarní květy. Přecijen jdu do lesů kde roste obrovské množství jarních druhů. Okolo Svitavy kvetou lísky a dál v lese vidím kočičky, což mě v mém pocitu jen utvrzuje. Aby to nevypadalo na čistě jarní výlet. V údolí řeky Svitavy roste spoustu listnatých stromů - javory, jilmy nebo olše - takže i na podzim to tu vypadá dobře.
Po asi dvou kilometrech odbočím na modrou značku. Čeká mě velmi strmé stoupání až na Šumberu, asi 1,5km. Někde v půli tohoto kopce je Obřanský hrad - dnes již zřícenina. Z hradu toho moc nezbylo, stejně tak v historických pramenech nejsou k nalezení významější informace, nicméně o tomto místě hodně napověděl archeologický průzkum. Hrad vznikl někdy okolo roku 1278, s tím že jako zakladatel je považován Gerhard z Obřan. Ten z hradu podniká loupeživé útoky. Další střídání majitelů hradu nejsou dle mě až tak zajímavá. Ve vnitřní stěně hradu byly nalezeny tři koule z krinoidního vápence, jež byly patrně vystřeleny z obléhajícího praku - což je možný důvod zániku hradu. Ve zdejším okolí na jaře lze spatřit množství jaterníků, sasanek pryskyřníkovitých, konvalinek a dymnivek plných.
Cestou dál od hradu se blížím k vyhlídce Šumbera, která je součástí přírodní rezervace Hádecká planinka. Právě na této vyhlídce před časem sedával S.K.Neumann, který obdivoval zdejší výhled. Vápencový sráz, v nadmořské výšce 435 m.n.m. skýtal krásný výhled na údolí Svitavy a na obrysy Chřibů a Bílých Karpat. Dnes již stromy výhled zaclonily. Na místě alespoň stojí památník slavného básníka na němž stojí úryvek z jeho Knihy lesů, vod a strání:
Na skalkách dnes vítr poskakovalpo bělošedivých balvanech
jarního rusáka březen koval
na Šumbeře nebo na Hádech...
Přírodní rezervace Hádecká planinka a step hádecké plošiny nabízí mimojiné i spoustu vzácných rostlinných a živočišných druhů. Z jarních rostlin například plicníky, prvosenky, ptačince nebo dokonce koniklece velkokvěté a kosatce různobarvé. Z živočisných druhů pak stojí za zmínku kudlanka, saranče modrokřídlé nebo stepník rudý. V pokročilejší fázi jara je toto místo opravdu nádherné, vzhledem k snadné dostupnosti je to tu ale i hojně navštěvované. Fotografie květin doplním později, bohužel optimismus ze začátku byl přehnaný - přecejen je teprve 7.únor.
Aktualizace 14.3.2008
PR Hádecká planinka už kvete, les je plný jaterníků, nakvétají petrklíče. Na hádecké stepi již kvetou koniklece, fialky a první mochny. Pokud tedy přemýšlíte nad jarním výletem tak lesy jižní části moravského krasu jsou optimální volbou - osobně bych doporučoval trasu přes les hádecké planinky po žluté značce přes Šumberu, Kopaniny a Velký Hornek a dále po modré značce údolím Říčky do Mariánského údolí v Líšni.
