Rudické propadání, j. Balcarka a Holštejn
Aneb další z putování po Moravském krasu. Tato trasa obsahuje vše co si od Moravského krasu můžeme přát - propadání potoka v podobě Rudického propadání, větrné mlýny - v Rudicích a v Ostrově u Macochy, skalní útvary na loukách, krasové jeskyně, potoky mezi skalami i volně přístupnou jeskyni Hladomorna pod Holštejnem.
Turistické cíle trasy Rudické propadání
Větrný mlýn Rudice
Jeskyně Balcarka
Holštejn
Jeskyně Hladomorna
Délka trasy 20km
Turistické známky Větrný mlýn Rudice
Jedovnice
Jeskyně Balcarka
Holštejn
Jinde na webu Správa jeskyní Moravského krasu - jeskyně Balcarka
Průvodce po Moravském krasu - jeskyně Balcarka
Hrad Holštejn - informace
Atraktivita 80%
Mapa Shocart - Mapa č.52 Okolí Brna-východ, Moravský kras
KČT - Mapa č.86 Moravský kras
Trasa
Pár tipů na výlet do Moravského krasu jsem zde již uváděl. Kromě tipů do jižní části Moravského krasu (Údolím Říčky, Obřanský hrad, Velký Hornek) dostupného běžnou brněnskou MHD jsem zde uvedl i tip na jarní Rakovecké údolí, nově otevřenou jeskyni Moravského krasu - jeskyni Výpustek a také tip na nejnavštěvovanější Punkevní jeskyni a propast Macocha. Dnešním zápisem tuto skupinu rozšířím o výlet, na kterém poznáte všechny krásy tohoto území najednou.
Začátek v Jedovnicích je díky optimálnímu dopravnímu spojení již tradiční. Odtud se vydáme na nedaleké Rudické propadání. Potoky se tu a tam (v Moravském krasu celkem často) z povrchu propadnou do podzemí, aby tam tvarovaly skály, hloubily dómy a umožnili tak růst krasové výzdoby. Takový ponor se nachází i u obce Rudice. Jedovnický potok se zde propadá přes několik stupňů do hloubky 86m. Celkový spád vody se pak v Hugonově dómě zmírňuje v hloubce asi 200m. Tento vodní spád tak patří mezi největší v ČR. Jedovnický potok se pak opět objevuje v Josefovském údolí u jeskyně Býčí skála. Celková délka chodeb v tomto jeskynním systému pak tvoří 12km. Z pozice turisty neuvídíme víc než jen padající potok. Pokud vás zajímá jak to vypadá dole, nezbyde vám asi nic jiného než se zúčastnit nějakého speleologického výcviku.
Cestou od Rudického propadání do Rudice můžeme vidět několik skalních útvarů, říká se jím skály Kolíbky. Mimojiné právě zde v období starších čtvrtohor žili medvědi, sobi nebo mamuti. Ty zde lovili naši předkové, kteří měli v Moravském krasu mnoho míst k úkrytům.
Do Rudice cesta není dlouhá a pokud se budete držet značky nebude problém mlýn najít. Rudický mlýn holandského typu byl založen roku 1865, tehdy měl otáčivou střechu pokrytou šindelem. V roce 1925 byly při bouři zničeny lopatky a v roce 1929 byl mlýn převeden na elektrický proud. V roce 1940 byl mlýn uzavřen, o pět let později mu bylo zrušeno mlynářské právo. Nějakou dobu mlýn chátral, v roce 1973 však byl na střeše znovu proražen vikýř, vytažen hřídel a vyrobeny lopatky. Od roku 1947 měl mlýn plechovou střechu, ale po roce 1994 byla tato střecha vyměněna zpět za šindelovou. Od tohoto roku je zde také muzeum. V přízemí naleznete expozici mlynářství, v prním patře expozici minearogologie a druhé patro je plné informací o jeskyních a jejich průzkumech. To vše vám přiblíží výborný průvodce, děda Eda. A pokud přemýšlíte jestli by to tady bavilo i děti tak ani chvíli neváhejte - bavilo ;)
Další cíl máme necelých 8km. Z Rudice se po naučné stezce vrátíme do Jedovnic, odkud se vydáme po červené značce. Úsek do obce Krasová je přes polní cestu, od obce Krasová už značka vede přes les, přes Krasovské údolí. Zanedlouho se nám otevře pohled na Ostrov u Macochy. Vidíme i místní větrný mlýn, ten ale narozdíl od toho Rudického není přístupný, je soukromý a slouží jako rekreační objekt. Co máme ještě blíž než mlýn na horizontu je jeskyně Balcarka. Tato jeskyně je, co se krápníkové výzdoby týče, asi nejhezčí přístupnou jeskyní Moravského krasu. Asi před 15-ti tisíci lety zde sídlila početná skupina lovců sobů a koní, v jeskyni bylo nalezeno mnoho ohnišť, pazourkových nástrojů a kostí zvířat. Všechny tyto doklady o pravěké lidské činnosti získal před asi sto lety učitel Jan Knies, dnes je tato sbírka uložena v ústavu Anthropos.
Jeskyně ale nyní prochází rekonstrukcí a je proto nepřístupná. Z jeskyně jsou odstraňovány pozůstatky starých zpřístupňovacích prací - stará betonová schodiště, chodníky, kamenné skládky, ocelové konstrukce aj. Budou zbudovány nové turistické cesty, zábradlí a osvětlení. Do samotného turistického okruhu bude zahrnuta i část jeskyně s bývalým muzeem. Jeskyně bude znovu otevřena v březnu 2009.
Poslední zajímavostí na trase je zřícenina hradu Holštejn. Cestou k němu můžeme vidět několik jeskyní. To nejlepší je hned pod hradem, ale nepředbíhejme. Hrad byl vybudován kolem roku 1270, na vápencové skále. Hrad byl časem opuštěn, chátral a jeho kamení bylo použito jako materiál pro stavbu domů v okolních vesnicích. Dnes je zde dochováno jen pár zdí a jedna hradní věž. Problémem hradu bylo zásobování vodou. Ta byla podle nejpravděpodobnější teorie získávána z asi 1km vzdáleného zřídla. Voda byla na hrad dopravována potrubím. A proč se hrad jmenuje právě Holštejn ? Název pochází z německého "hohl stein", V překladu dutý kámen. Pod hradem se totiž nachází volně přístupná, vcelku rozhlehlá jeskyně Hladomorna nebo také Lidomorna. Do této jeskyně byly oběti spouštěny přímo z hradu. Vede do ní 14m dlouhá přístupová chodba, samotná jeskyně je velká 25x35m, vysoká je 17m. Jsou k ní připojeny 4 menší síně, z nichž jedna je propojena skrytým průduchem s povrchem. Tudy se mohlo z jeskyně uprchnout, nicméně většina z vězňů o tom něvěděla. Dno je pokryto množstvím balvanů, které se utrhly ze stropu a v hlíně mezi nimi bylo nalezeno množství lidských pozůstatků, brnění, ostruh a jiných kovových předmětů. Dnes v jeskyni přezimují vzácní netopýři - netopýr velký a netopýr ušatý. Na prohlídku jeskyně je nutné si vzít baterku.
Nejjednodušší cesta do Brna je z obce Lipovec (asi 2km po silnici nebo 5km po turistických značkách), pokud máte čas tak doporučuji navštívit místní hostinec. Výzdoben je tématem hradu Holštejn, vaří tu dobře a navíc pokud sbíráte turistické známky je to jediné místo kde můžete známku s motivem hradu Holštejn koupit.